Tvoříme během Dušiček

Naše výtvarné úlohy jsou
plně v souladu s RVP!

Milí přátelé, v této části naší webové platformy najdete pracovní listy s návrhy aktivit, které se vztahují ke dnům okolo svátku Všech svatých a Svátku zesnulých. Věříme, že je lze plněji prožít právě s uměním a jeho reflexí. Na uměleckých dílech lze vysvětlit hlubší významy svátků a kulturně podmíněné podoby jejich slavení v různých zemích. Tak jak už jste zvyklí, každý pracovní list obsahuje také expresivní aktivitu, takže se děti mohou učit skrze vlastní tvořivou činnost. 

Dušičky

Je tu listopad a s ním nezaměnitelná atmosféra Svátku zesnulých a „dušičkového“ počasí. Jde o období, kdy vzpomínáme na ty, kteří nás opustili, a kdy se věřící lidé modlí za zemřelé. Tento okamžik je zachycen také na obraze Joži Uprky s názvem Dušičky. Dívky v pestrobarevných slováckých krojích se soustředí na modlitbu čtenou z modlitební knížky, tváře dívek osvětluje svíce.

Malíř Joža Uprka je znám svými barevnými obrazy, v nichž mistrně zachytil přírodu a prosté lidi Slovácka s jejich tradičními zvyky. Jeho tvorbu ovlivnil nejen slovácký folklor, ale také návštěva Paříže, kde se inspiroval impresionismem. Krása slováckých krojů a nálada zachyceného okamžiku zajisté nejlépe vynikne v přirozeném osvětlení exteriéru, a ne v ateliéru. Impresionistický způsob malby je tolik specifický právě proto, že obrazy vznikaly venku, v přírodě. 

 

Když vidíme Uprkovy výjevy ze slováckého venkova, můžeme uvažovat o tom, které tradice přetrvaly a které již vymizely. Vzpomínání na zesnulé a návštěvy hřbitovů se svící a věnečkem jsou i dnes stále živé a neodmyslitelně patří k počátku listopadových dnů..

 

A co vy? Už jste někdy přemýšleli nad „posledními věcmi“ člověka? Smrt patří k životu, dnes však není zvykem o ní mluvit. Jako by se nás netýkala. Přesto se s ní dříve či později setká každý z nás – nejprve když odcházejí naši blízcí, později když sami doputujeme k závěru svého života. Památka zesnulých může být příležitostí k tomu přemýšlet nad smrtí, vzít ji na vědomí a rozjímat o smyslu života. Stále živá tradice návštěv a zdobení hrobů, zapalování svící a vzpomínek na zesnulé je také příležitostí k tomu zamyslet se nad kulturně podmíněnými podobami těchto svátků.

Máte chuť během dušičkového období tvořit a přemýšlet? Zde je několik nápadů:

  • Zjistěte si více o různých podobách slavení Svátku zesnulých a napište na toto téma úvahu. Jaká podoba slavení je nejbližší vám? Co myslíte, vnímali lidé na obraze Joži Uprky smysl Dušiček stejně jako my?

  • Zdokumentujte pomocí fotografie nebo kresby, jak Památku zesnulých slavíte u vás. Dokumentovat můžete třeba podobu hřbitova ve vaší vesnici nebo vyfotografujte jiný zajímavý motiv, jenž se pojí s Dušičkami.

  • Vzpomeňte si na ty, kteří nás opustili, zapalte svíci a věnujte jim vzpomínku. Zamyslete se nad tím, jaké hodnoty vám předali, a napište je na kartičku papíru. Můžete ji ilustrovat a položit ke svíčce.

  • Náhrobky bývají dosti strohé, obsahují kromě jména jen datum narození a úmrtí. Není to trochu málo? Pokud si to také myslíte, sepište vlastní návrh nápisu. Může vzniknout třeba pár veršů básně nebo i krátká povídka věnovaná životu vašeho zesnulého. Máte-li chuť, můžete vzniklý text ilustrovat.

Až budete mít hotovo, nezapomeňte nám do zpráv na Facebooku poslat své obrázky, fotografie nebo úvahy. Rádi je budeme sdílet do zvláštního alba a uděláme si vzájemně radost!

Joža Uprka, Dušičky, 1897

ve_svete_obr_muzeum_dusicky_1.jpg
ve_svete_obr_muzeum_dusicky_2.jpg

Přemýšlejte!

Nezdá se vám, že tradice spojená se Svátkem zesnulých u nás dnes upadá? Tradiční Dušičky často nahrazuje Halloween a všudypřítomné dýně. Některým lidem to připadá kýčovité a proti smyslu těchto svátků. Upozorňují na to, že kultura vztahu ke smrti a zemřelým o nás hodně vypovídá a že bychom smrt neměli ze svého vědomí vytěsňovat. Jiným Halloween nevadí a poukazují na to, že je jen jinou, trochu bláznivou polohou dnů okolo svátku Všech svatých a Svátku zesnulých. Jedna je tichá a rozjímavá, druhá karnevalová. Obě ale patří k člověku. 

 

A co teprve Mexiko! Tam se slaví Den mrtvých, Día de Muertos. Mexičané věří, že 1. listopadu se do našeho světa navrací duše zemřelých dětí a 2. listopadu pak duše dospělých. Pro své mrtvé proto připravují oslavu a bohaté pohoštění, mezi jiným také malé cukrové lebky. To nám může připadat až trochu morbidní, ne? Rozhodně je to ale zajímavé a není divu, že UNESCO tento mexický svátek dokonce prohlásilo za nehmotné kulturní dědictví lidstva. A co vy? Upřednostňujete náš tichý svátek, nebo oslavy, které se smrti tak trochu vysmívají?

Na obrázcích nahoře můžete vidět tradiční podobu hřbitovů u nás během dušičkových dnů, dole vlevo je zachycena výzdoba typická pro Halloween, vpravo dole pak snímek z průvodu během mexického Dne mrtvých.

 © 2020 by Bez názvu. Nedatováno.

  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram