Tvoříme o Velikonocích

Milí přátelé, v této části naší webové platformy najdete pracovní listy s návrhy aktivit, které se vztahují k hlavním svátkům křesťanského roku, k Velikonocům. Věříme, že je lze plněji prožít právě s uměním a jeho reflexí. Na uměleckých dílech lze vysvětlit hlubší významy svátků nebo příběh Ježíše, jenž je kostrou svátečních dnů. Tak jak už jste zvyklí, každý pracovní list obsahuje také expresivní aktivitu, takže se děti mohou učit skrze vlastní tvořivou činnost. 

Poslední večeře
Zelený čtvrtek

Inspirovat se budeme obrazem Poslední večeře od vlámského umělce Dierika Boutse. Tvořil v 15. století. Pro jeho tvorbu jsou typické klidné a vznešené výjevy.

Obraz připomíná poslední Ježíšovu večeři s přáteli a ustanovení eucharistie. V římskokatolické církvi se připomínkou této události zahajují velikonoční svátky. Někde se připomíná také to, že Ježíš během večeře umyl svým přátelům nohy. Bylo to pokorné a láskyplné gesto, kterým dal lidem příklad.

Během obřadů na Zelený čtvrtek se odmlčí zvony a „odlétají do Říma“. Znovu se rozezní až v noci po Bílé sobotě. Zvony a varhany jsou nahrazeny dřevěnými klepači. Zeleným čtvrtkem začíná připomínka Ježíšova utrpení a období vážnosti, rozjímání a smutku. Křesťané smutek zase odloží během připomínky Ježíšova zmrtvýchvstání. To se slaví na Velikonoční neděli neboli na Boží hod velikonoční. Jde o největší slavnost křesťanského církevního roku – a není divu, že mnoho uměleckých děl zachycuje právě tyto motivy Ježíšova příběhu.

 

Na obraze Dierika Boutse si můžeme všimnout jedné zajímavosti. Kromě Ježíše a jeho 12 učedníků jsou na obraze další čtyři postavy. Mají představovat sloužící. Najdete je? Dva vykukují z okénka, dva stojí okolo stolu. Jeden z nich je prý sám malíř, který neodolal a namaloval se do pozadí celého výjevu. Máte také chuť podívat se a okusit atmosféru Poslední večeře?

 

Jak na to?

1. Vytiskněte si naši přílohu.

2. Jak si můžete všimnout, nechali jsme pro váš autoportrét prázdné okénko v pozadí. Namalujte se do něj – třeba i se svým nejlepším kamarádem.

3. Zamyslete se nad tím, jakou atmosféru se malíři podařilo zachytit. Dokážete ji popsat?

4. Když se díváme zpředu, vidíme, že celá kompozice obrazu je dána výraznou perspektivou. Pomyslné čáry se sbíhají na římse nad Ježíšem. Ukazují, kdo je na obraze nejdůležitější. Jak by se scéna změnila, pokud byste se na ni dívali z okénka?

Až budete mít hotovo, nezapomeňte nám do zpráv na Facebooku poslat své obrázky. Rádi je budeme sdílet do zvláštního alba a uděláme si vzájemně radost!

zeleny_ctvrtek_1.jpg
zeleny_ctvrtek_2.jpg
Dieric_Bouts_-_The_Last_Supper_-_WGA0300
zeleny_ctvrtek_3.jpg

Příběh Velikonoc
Velký pátek

Obrazy starých mistrů jsou někdy jako otevřená kniha. Znázorňují příběhy, které četli naši předkové
a čteme je i my, protože nám mají pořád co sdělovat. Tak je tomu i s příběhem Velikonoc, jak nám ho představuje Bible. Abychom dílům starého umění lépe porozuměli, musíme občas do této důležité knihy naší kultury nahlédnout.

Pojďme si velikonoční příběh alespoň částečně připomenout podle motivů zachycených na obraze, který vytvořil italský malíř Alessandro Allori v poslední čtvrtině 16. stol.

Jak postupovat:

1. Prohlédněte si důkladně reprodukci obrazu Alessandra Alloriho Kristus pod křížem.

2. Najděte všechny motivy, které jsme si výše stručně představili. Barevnou fixou si je přímo do obrázku označte (zakroužkujte) a připište správné číslo podle pracovního listu, tedy např. u trnové koruny bude číslo 5.

3. Možná jste si už všimli, že vám jednotlivé motivy nepředstavujeme v takovém pořadí, jak se příběh odvíjel. Znáte ho dobře? Pokud ne, seznamte se s ním trochu důkladněji. Nejlépe přímo v Bibli. Možná ji máte doma ve své knihovně. Jestli ne, určitě text seženete na internetu; zde nabízíme jeden použitelný odkaz.

4. Přečtěte si, jak dobře znají Ježíšův příběh děti. Myslíte si stejně jako my, že ne moc dobře? Dokázali byste jej převyprávět lépe než ony? Zkuste to. Buďte přitom struční, stačí několika větami, tak, abyste nepřekročili řádky, které vám nabízíme v příloze. A použijte přitom alespoň některá slova a jména, která jste poznali v našem textu, např. Pilát Pontský, trnová koruna, poslední večeře, židovský velekněz či jiné.

Až budete mít hotovo, nezapomeňte nám do zpráv na Facebooku poslat své obrázky. Rádi je budeme sdílet do zvláštního alba a uděláme si vzájemně radost!

velky_patek_1.jpg
velky_patek_2.jpg
velky_patek_3.jpg

Veliká sláva!

Neděle Zmrtvýchvstání

Tentokrát se budeme inspirovat  obrazem Fra Angelica, slavného italského malíř rané renesance, jenž tvořil v 15. století. Na obraze můžete vidět scénu, které vévodí vzkříšený a oslavený Kristus. Je obklopen anděly, kteří zpívají, tančí a hrají na hudební nástroje. Už jistě víte, že Ježíš bývá na uměleckých dílech zobrazen různě: jednou jako malé děťátko, jindy jako dospělý muž. Některá zobrazení Krista jsou smutná až krutá – třeba když je zobrazen na kříži nebo mrtev na klíně své matky. Tento výjev je ale úplně jiný. Ježíš je tu vyobrazen po svém zmrtvýchvstání – jako vítěz nad smrtí.

A podle čeho vlastně poznáme, o jakou se jedná scénu? Nespletli jsme se? Nebojte, všímejte si pozorně detailů! Uvidíte například, že Ježíš má v ruce červenobílou vlajku, symbol vítězství a vzkříšení. Na jeho ruce zase můžeme vidět ránu po ukřižování. A konečně celá scéna: skoro můžeme slyšet, jak andělé hrají a zpívají a oslavují Krista na nebesích.

Celá scéna na obraze je do nejmenšího detailu promyšlena. Umělec jistě pečlivě zvažoval, jak dosáhnout slavnostní atmosféry. V něčem nám to může připomenout plánování dnešních slavnostních ceremoniálů. Máte-li chuť, zahrajte si na manažera a scénografa – a navrhněte vlastní scénář velké veřejné oslavy podle svého vkusu.

Jak na to?

1. Vzpomeňte si, jaké znáte veřejné oslavy a festivaly. Jak dnes postupují jejich pořadatelé, když chtějí přivítat a vyzdvihnout nějakého vzácného hosta nebo hvězdu? Zapište si poznámky.

2. Zamyslete se nad tím, jak by měla vypadat scéna a kulisy takové oslavy. Pak popřemýšlejte nad vhodnou hudbou, světly a dalšími efekty. Můžete popustit uzdu své fantazie.

3. Celý návrh oslavné scény, včetně jejího scénáře, nakreslete a opatřete poznámkami.

4. Zamyslete se nad tím, kdo by si podle vás takovou oslavu opravdu zasloužil. Fra Angelico chtěl oslavit Ježíše, protože si vážil jeho oběti za lidstvo. Koho si nejvíce vážíte vy? A proč? Svůj návrh ukažte ostatním a zeptejte se jich, pro koho by oni uspořádali oslavu. Popovídejte si o svých důvodech.

Až budete mít hotovo, nezapomeňte nám do zpráv na Facebooku poslat své obrázky a zamyšlení. Rádi je budeme sdílet do zvláštního alba a uděláme si vzájemně radost!

nedele_1.jpg
nedele_2.jpg
N-0663-01-000010-wpu.jpg
Burj_khalifa_opening_ceremony.jpg

Hanácké kraslice

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí je dnem, který následuje hned po neděli Zmrtvýchvstání Páně. U nás se s tímto dnem pojí mnoho tradic a zvyků. Využívají se symboly jara a života – třeba vrbové proutky nebo vajíčka. Snad v každém kraji mají svůj způsob, jak velikonoční vajíčka zdobí. My se dnes budeme inspirovat tradičními hanáckými kraslicemi zdobenými kousky slámy.

O Hanácích se někdy posměšně říká, že jsou pomalí. U tohoto způsobu zdobení je ale pomalý a pečlivý postup nutný! Vyžehlená sláma se stříhá na malé kousky ve tvaru podlouhlého kosočtverce, který má připomínat tvar obilného zrna. Kousky se lepí na vajíčko do různých ornamentů.

 

Jak postupovat?

1. Nachystejte si vyfouknutá vajíčka a celá je obarvěte tmavší barvou.

2. Než vajíčka uschnou, přichystejte si materiál. Slámu podélně rozstřihněte, s pomocí dospělého vyžehlete a pak stříhejte na malé kousky. Nemáte-li slámu, můžete použít papír světlejší barvy. Dbejte na to, aby byly kousky stejné.

3. Špejlí vždy kápněte trochu lepidla na kousek slámy nebo papírku a pomocí pinzety jej umístěte na vajíčko. Skládejte různé ornamenty.

4. Vajíčko někomu darujte!

5. Pokud nemáte dost trpělivosti, pohrajte si aspoň s naší přílohou! Hanáckou kraslici vytvoříte tak, že tmavším fixem nebo tuší vybarvíte pozadí. Světlé ornamenty na pozadí hezky vyniknou!

Až budete mít hotovo, nezapomeňte nám do zpráv na Facebooku poslat fotografie svých vajíček. Rádi je budeme sdílet do zvláštního alba a uděláme si vzájemně radost!

pondeli_1.jpg
pondeli_2.jpg
ukazka_kraslice.jpg

Tajemství Velikonoční vigilie | noc po Bílé sobotě

Mnoho evropských uměleckých děl zachycuje důležité okamžiky příběhu Ježíše Krista. Už víte, že jedním z nejčastějších námětů je narození Ježíška a pak také jeho ukřižování nebo zmrtvýchvstání, jejichž připomínka je podstatou Velikonoc. Není náhodou, že náboženské obřady jsou spojeny s uměním: s hudbou, výtvarným uměním nebo poezií. Příkladem mohou být obřady Velikonoční vigilie. Během vigilie se například zpívá starobylý chvalozpěv na velikonoční svíci. Pochází možná už z 5. století! Je dokladem krásy nejstarších literárních památek.

Tmu a tichý zpěv během obřadů Velikonoční vigilie vystřídá světlo svící, zvonění a radostný zvuk varhan. Mají křesťanům připomenout, že Kristův příběh dopadl dobře – Ježíšovým zmrtvýchvstáním. Smutek a temnota jsou prozářeny radostí a světlem. Inspirujme se touto symbolikou!

 

Jak na to?

1. Pod dohledem rodičů si ve tmě zapalte svíčku a sledujte její plamínek. Anebo si vezměte baterku a ve tmě s ní posviťte. Pozorujte kužel jejího světla.

2. Pak vytvořte obraz, kresbu nebo fotografii s námětem světla a tmy. Bez jakýchkoliv konkrétních motivů zachyťte světlo zářící uprostřed tmy. Světlo může mít třeba tvar kužele nebo koule. Promalujte jej do ztracena. Okolo vytvořte tmavé pozadí.

3. Zamyslete se nad tím, co může váš obraz znamenat. Už jste si někdy připadali jak „v temnotách“? Co nebo kdo je pro vás světlem, které vás těší a hřeje?

Až budete mít hotovo, nezapomeňte nám do zpráv na Facebooku poslat své obrázky. Rádi je budeme sdílet do zvláštního alba a uděláme si vzájemně radost!

vigilie_1.jpg
vigilie_2.jpg

 © 2020 by Bez názvu. Nedatováno.

  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram