Malé děti jsou nejlepšími filozofy. Neustále se ptají „proč“ a zajímá je, co lidé myslí tím, co říkají. Dospělý filozof musí v sobě udržet při životě dítě a dívat se na svět dětskýma očima, odvážit se být zvědavý a neustále klást otázky jako šestileté dítě, které držíme za ruku: Kdo jsem? Co je opravdu? Proč jsem musel sníst tu odpornou kaši? Zanikne někdy vesmír? Proč se musí zemřít? Kdo všechno řídí svět? Anebo proč někteří mohou rozhodovat, a jiní ne? Kdo je zlý, a kdo je dobrý? Kdo vymyslel pořádek? Jedním z takových filozofů, který se na svět díval dětskýma očima, byl Sokrates. Přečtěte si, jakým způsobem filtroval podněty z okolního světa!