Nechtěně za školou,
píšu si deník

tlumocnik.jpg

Už jste si někdy psali deník? Že ne?! Tak to musíme napravit! Psaní deníku je možností, jak zajímavě a trvale zaznamenat vše, co právě prožíváme, a zároveň smysluplně využít čas, zabavit se, ale také dozvědět se něco zajímavého sám o sobě. Deník se může stát také rodinnou památkou a dokumentem o době, v níž žijete. Pokud byste v psaní deníku vytrvali, můžete dokonce vytvořit časosběrný dokument, jakousi rodinnou kroniku a vzkaz pro budoucí generace. A nebo můžete vytvořit deník ryze osobní a soukromý.

 

Jak na to?                                     

1. Nejprve promyslete formu deníku. Můžete použít koupený deník či sešit nebo si z volných listů vytvořit deník vlastní.

2. Pak promyslete formu psaní. Může to být vyprávění, popis událostí, volné záznamy vašich myšlenek a pocitů. Můžete psát souvětí s přímou řečí – nebo jen stručné body. Můžete dokonce psát ve verších a doplňovat zápisky svými kresbami, výstřižky, fotografiemi. O kresbičku můžete požádat i své sourozence, rodiče nebo kamarády. Fantazii se meze nekladou.

3. Začněte psát! Kdy? Nejlépe večer nebo jindy, když máte na psaní klid. Utvořte si rituál psaní, připravte si zápisník a propisku – vždy je mějte na stejném místě. Můžete psát o tom, co vás zaujalo, co se stalo neobvyklého, co vás pobavilo, na co se těšíte – nebo naopak o tom, co vás trápí.

Až budete mít hotovo, nezapomeňte nám do zpráv na Facebooku poslat své obrázky. Rádi je budeme sdílet do zvláštního alba a uděláme si vzájemně radost!

denik_1.jpg
denik_2.jpg

Tomáš Černoušek, Ukázky z deníku, 1978–1979; ze sbírek MUO

Deník si psalo mnoho významných osobností. Asi vás nepřekvapí, že mezi nimi nechybí ani umělci. Jejich deníky jsou často originálním uměleckým dílem, které má hodnotu literární, dokumentární a také výtvarnou. Podívejte se třeba na deník architekta Tomáše Černouška ze sbírek MUO. Tento architekt navrhoval především úpravy kaplí, kostelů nebo klášterů. Projektoval také betonový kalich vodojemu v Brně-Kohoutovicích.

Všimněte si, že v deníkových zápiscích se mohou mísit zmínky o obyčejných věcech s těmi, které jsou závažné. Tomáš Černoušek si v pondělí 16. ledna 1978 poznamenal, že se mu na návštěvě u rodičů dobře spalo a vzápětí zmiňuje těžký osud svého přítele, který se trápil v emigraci. Jindy si zapsal, že prší nebo že jej zaujala promluva na mši. A že přijela babička. Rukou psané zápisky spolu s fotografiemi nebo kresbičkami a výstřižky tvoří zajímavou koláž.

 

Tento námět je k dispozici také v českém znakovém jazyce!

 © 2020 by Bez názvu. Nedatováno.

  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram